Je několik důvodů, proč lidé zůstávají uvězněni v toxických návycích a sami sobě tak brání posunout se dál. Může jím být popírání aktů, které stojí za těmi nejnebezpečnějšími návyky chování jako jsou závislosti. Pak jsou tu také zbožná přání, tedy změny, které vždy plánujeme až od zítřka… Sebekázeň nebo lenost naopak nemívají takový vliv, jakým jim přisuzujeme, zato nedostatek motivace nebo strach ze změny ano. To už jsou skryté bloky, které odhaluje hluboká sebereflexe.
Sebereflexe a sebepřijetí
Prvním krokem na cestě k sebezdokonalování je naprostá upřímnost, upozorňuje psycholožka Dianne Grande Ph.D. Vyzdvihuje sebepoznání, sebepřijetí toho, co teď děláme, i toho, co neděláme. Máme-li v životě udělat změny pro své blaho, musíme nejdříve důkladně zhodnotit a přijmout situaci, ve které se nacházíme. Jde o vědomé rozhodnutí překonat překážky bránící ke změně.
Můžete se snažit být nejlepší verzí sebe sama, ale musíte přitom přijmout i to, že součástí lidské existence je nedokonalost. Hledání dokonalosti je sebedestruktivní, podotýká expertka s tím, že sebereflexe a sebezdokonalování vyžaduje shovívavost a laskavost. Pozitivní motivace je stejně důležitá, zejména vnitřní motivace. Sebevědomí a informace lze přitom získat i pozorováním a skrze zkušenosti jiných.
Zdroj: Dianne Grande Ph.D.: What’s Holding You Back and What to Do About It. Psychology Today, 2024